S rostoucí technickou vyspělostí kamer se rozdíly mezi jednotlivými systémy postupně stírají. Dynamický rozsah, rozlišení i práce s barvou se dnes u profesionálních kamer pohybují velmi blízko. V této situaci přebírá klíčovou roli optika, která stále výrazněji definuje charakter výsledného obrazu i způsob práce s kamerou.

Objektiv už není jen prostředníkem mezi scénou a snímačem, ale aktivním tvůrčím nástrojem. Anamorfní, probe či makro-cine objektivy umožňují práci s prostorem, detailem a pohybem kamery způsobem, který by byl s běžnou optikou technicky nebo produkčně náročný.

Právě specializované objektivy v kombinaci s motion control systémem rozšiřují možnosti realizace záběru přímo na place a snižují závislost na složité postprodukci. Kamera se tak stává stabilním základem, zatímco vizuální charakter projektu vzniká především volbou optiky.

V prostředí, kde jsou si kamery technicky blízké, se právě objektiv stává rozhodujícím faktorem, který dává obrazu osobitost.